Je to tady, sezona začíná. Někteří z nás (no dobře, já) vyrazili na cestu ještě v dubnu, další se přidávají nyní.

Jak probíhá cesta? Popíšu své vlastní zkušenosti.

K cestě do Chorvatka jsme využili trase přes Rakousko a Slovinsko. Máme raději tu „maďarskou“, ale kvůli povinnosti jet přes Uhry pouze vymezenými koridory a pro větší počet přechodů mezi státy jsme zvolili tu „rakouskou“. Loni na jaře jsme jí jeli také.

První kontrola nás čekala na hranicích mezi Českou republikou a Rakouskem. Kontrola občanek, letmá kontrola pasu pro psa a průjezd do země, kouzelným obratem byl „tranzit do Chorvatska“. Totéž nás čekalo na přechodu mezi Rakouskem a Slovinskem. Oběma státy jsme projeli jen pauzami na WC (máme dvě malé děti), následovaly hranice do Chorvatska. Slovinci nekontrolovali nic, hranicemi jsme projeli, Chorvatům jsme předložili formulář Enter Croatia, občanky, potvrzení o ubytování a potvrzení o negativních testech. V současné době už stačí čerstvý PCR test nebo antigenní test. Odpadla nedávná nutnost opakovat po 10 dnech antigenní test přímo v Chorvatsku.




Dálnice v Chorvatsku byly klasicky téměř prázdné, v tomto ročním období je to běžné. Protože jsme mířili až na Korčulu, čekaly nás ještě v Neumu napřed hranice Chorvatsko – Bosna a Hercegovina a poté Bosna a Hercegovina – Chorvatsko. Na svých místech byli večer pouze Chorvaté, stačily jim občanské průkazy. Zprávy z Bosny a Hercegoviny hlásily, že tato země „toleruje průjezd s pasy“, takže jsme je měli rovněž připravené a doufali, že se nic nezasekne. Nezaseklo, protože jejich kontrolní stanoviště byla zcela prázdná a cesta volná.

Pak už nás čekal jen večerní trajekt z Orebiče na Korčulu. Mimochodem, vždycky jsem měl z trajektu trochu obavy. „Zvládneme to? Co když nám to ujede?“ Během loňska a hlavně letoška mě to přešlo, je to vlastně taková MHD. Už dvakrát jsem přijížděl v poslední minutě a neměl ještě ani zaplaceno, personál vždy pár minut počkal, nechal mě koupit lístky a pak nás nalodil. Díky, chlapi! Loni, když jsme se s dalšími auty na poslední večerní trajekt z Hvaru na pevninu nedostali, Jadrolinija udělala jednu plavbu navíc a vrátila se pro nás zcela mimo „jízdní řád“.

Líčení Korčuly si nechám na jindy, je to fakt krásné místo. Teď už jsme na naší obvyklé základně v Malé Dubě, takže kdo nemá ubytování nebo váhá, ten může okamžitě přijet. Apartmány jsou ještě volné, Anička Klinac kohokoliv ráda ubytuje a třeba si tady dáme spolu kávu. Domů se hned tak nechystám.

Ivo Heger

Už jste členy naší skupiny Milujeme Chorvatsko – diskusní fórum na Facebooku? Přidejte se  k nám a žádná důležitá informace vám neunikne.